Tunely a plugy – výroba.

Roztahovat je možné až po úplném zahojení vpichu. Ideální je použit roztahovák. Ten je dobré lehce potřít přírodním olejíčkem pro snadnější vsunutí. Roztahovák lehkým tlakem vsuneme „až co to jde“, poté zafixujeme gumičkami. ROZHODNĚ nevyvíjet přílišný tlak, dírka se může natrhnout, což může krvácet a samozřejmě bolet – pokračovat je možné až po úplném zahojení, je zde vysoká pravděpodobnost infekce. Pokud k natržení dojde, je nutné zmenšit průměr či vyjmout a začít znovu po zahojení. Infekci poznáme zahnisáním, vysokou bolestivostí či pronikavým pícháním nebo zduřelými uzlinami citlivými na dotyk. Na snadnější roztahování lze dopuručit chirurgický lubrikant Surgilube, k dostání například ZDE.

I pokud jde vše hladce, doporučujeme ošetřovat antibakteriálním mýdlem (např. Protex) či roztokem mořské soli. Základem je nespěchat. Ze začátku je ideální posouvat roztahovák asi o milimetr obden, ale toto může být samozřejmě individuální – záleží na tuhosti tkáně, zručnosti a materiálu roztahováku. U větších průměrů jde vše rychleji, pomáhá váha roztahováku. Na materiálu roztahováku prakticky nezáleží, nejčastější jsou bioplastové (pohodlné na nošení) a z chirurgické oceli (méně pohodlné, ale těžší, čímž se dírka rychleji vytahá).

Dalším způsobem je postupné vkládání větších a větších šperků. Toto je jednak nákladné, jednak tyto šperky obvykle nemívají kónický tvar, tudíž se dírka po stažení při vyjmutí starého šperku zatáhne a následně pak zbytečně trápí. Tato metoda je zbytečně zdlouhavá, výhodou je, že nám nepřekáží roztahovák.

V žádném případě není vhodné používat podomácku vyrobené roztahováky, nemusíme docílit hladkost ani pravidelnost povrchu, nemluvě o kvalitě materiálu. Roztahovat lze prakticky do jakýchkoliv průměrů, problém je, že zhruba nad 25mm je těžké sehnat šperky, či jen v omezeném výběru.

Extrémním způsobem je vyříznutí kusu tkáně. Toto je maximálně bolestivé, díra je nevratná, riziko infekce obrovské.

Po vyjmutí plugu se dírka nikdy úplně nestáhne, nad 8mm průměr téměř vždy zůstane památka, která nebývá moc estetická. Obzvláště došlo-li při roztahování k prasklinkám, zůstanou ztvrdlé jizvičky. Při stahování větších průměrů je dobré používat opačnou metodu, vkládat menší a menší průměry šperků.

Častým problémem bývá špatné umístění prvotní dírky. Zejména u ušních lalůčků může být příliš dole, což znamená, že při velkých průměrech může dojít k roztržení lalůčku, či příliš na straně - není kam roztahovat nebo tunel prostě tlačí na chrupavku nebo krk. Je proto nutné neroztahovat a dírku přepíchnout.

Roztahovat je možné i chrupavky, nejčastěji uší nebo nosu. Akorát vše více bolí a déle trvá.

Text nelze použít bez souhlasu autora a udání odkazu na náš web.